Nejhlubší studnou u nás se chlubí více míst, většinou hradů či měst. Za prvý zámek tří císařů ve Zbirohu. Tento zámek toho zažil opravdu hodně, má velice dlouhou historii a pyšní se skvostnými unikáty, mezi něž patří i zámecká studna, která je 163 metry hluboká. A aby toho nebylo málo, byla vybudována v mimořádně tvrdé buližníkové skále a ještě se stáčí do tvaru šroubovice. Dokonce se o této studni tvrdí, že je nejhlubší hradní studnou v Evropě.
Další nejhlubší studna v Česku je v Hukvaldech. Hukvaldský hrad je opředen pověstí o zazděném preclíkáři, ale také pověstí o zbojníkovi Ondrášovi, který unikl z hradu studnou, jež má být tajnou chodbou propojená s říčkou Ondřejnicí. Tato pověst může být pravdivá. Zbojník Ondráš skutečně existoval v sedmnáctém století. To, že se po provaze spustil do studny hluboké 176 metrů, není pravděpodobné. Stavba nejhlubší studny začala v 16. století na hradním nádvoří. Hloubení studny obstarávali italští zedníci a trvalo jim to rok. Dnes je vrtání studní záležitostí několika dní, ale studna nebude takto hluboká. Kdo však by si dnes nechal vrtat studnu na kopci na hradě?
K dalším nejhlubším studnám ještě přiřaďme Čertovu studnu na hradě Helfštýn. Vznik studny se datuje do čtrnáctého století a dosahuje hloubky 150 až 160 metrů. Všechny tyto studny, které patří k nejhlubším v Evropě, nesou vcelku poprávu označení bezedné. Nebojte, námi vrtané studny nejsou bezedné, ani studny nevrtáme déle než několik dní.
